V pátek jsme dle domluvy vyrazili odpoledne z Prahy do Strašic, kde jsme si jeli vyzvednout holky. Cestou na dálnici jsme se dozvěděli, že naše druhá část party má na D1 problémy s autem a bude muset zavolat odtahovku. V plném očekávání doufáme a držíme palce, ať to není nic šíleného.

Holky jsme si vyzvedli, Marťa přebalila oblečení a věci, David pokecal s rodiči a trochu si odpočinul. Směrem na dovču jsme vyrazili po večeři v osm večer.

Naše druhá část posádky zatím zůstává v Praze a bude řešit opravu auta kvůli problémům s chladičem. Snad to bude brzy dobré a budeme moct co nejdříve pokračovat společně, na což se moc těšíme. Aspoň aby tohle vyšlo. 🙏

Hlavním cílem prvního dne, respektive večera, bylo dojet do Švýcarska. Nejprve jsme vyrazili směrem na Norimberk. To řídil David. Chvílemi trochu pršelo, ale bouřka se nám skoro vyhnula. Pak řídila Marťa a stálo to za to. Bouřka na obzoru u Štrasburku, blesky všude – prostě mazec. Ale domluva s nebem byla jasná. Já řídím a potřebuju, aby to bylo v pohodě. A Pán Bůh nás má rád, jak říkával náš děda. A měl pravdu. Bouřka ani nevíme jak odešla, skoro nepršelo, jet se dalo úplně v pohodě. Takže domluva s nebem – nebude pršet, nebude bouřka a cesta bude v pohodě – se splnila. 🙏❤️

Dojeli jsme bez problémů na hranice se Švýcarskem, kde jsme natankovali, a pak pokračovali dál. Na hranicích žádné kontroly, nic. 😂😅 Zato jsme zjistili, že Švýcarsko je jeden velký tunel. Těch jsme projeli snad patnáct. 😂🤣

Cílem pro tento večer, respektive noc, byla cesta směrem na farmu.

Větší část cesty tentokrát řídila Marťa, protože David byl unavený a chtělo se mu spát. 😅 Na místo jsme dorazili kolem 4:30.

Okolo louky, všude krávy a jejich zvonečky a kosa 13,5 stupně. Dali jsme spánek v autě, holky se zabalily do spacáků a vytuhli jsme asi do půl osmé, kdy nás přišla vzbudit velká skupina krav a jejich božské zvonění. To bylo úplně super, skvělé a jako z pohádky. Dali jsme si kafe, snídani, trochu relaxu a vyrazili kousek na farmu a na výhled do údolí.

Pak nás čekala cesta směrem k Ženevskému jezeru a hradu Chillon, kam jsme dorazili okolo desáté hodiny. Dali jsme si prohlídku hradu a zjistili jsme, že je to sakra velký hrad. Ale stálo to za to – spousta super míst, krásné výhledy na Ženevské jezero, hory i přírodu. Prostě Švýcarsko, jak má být.

Potom nás čekala hodinka cesty přes Lausanne do Ženevy, ať si prohlédneme i město a jeho známý vodotrysk. Koupačka, zmrzlina, odpočinek a pokračování dál směrem k hranicím s Francií.

Naši polovinu posádky Kaldíků zatím máme v Praze a moc si přejeme, aby to dopadlo dobře, jen musí počkat na vyřešení opravy v servisu. Cestování ve čtyřech je fajn, ale cestování ve větší partě je ještě lepší. O Hladíky jsme přišli ještě před cestou. 😢😕😭 A doufáme, že Kaldíky někde po cestě potkáme a budeme pokračovat společně jen s malým zpožděním.

Na dálnici potkáváme odbočku i na Paříž, ale tu dáme někdy příště – a radši letecky. 😂🤣 Tohle by byla přece jen trochu větší zajížďka.

Po zastávce na pumpě jsme se rozhodli jet ještě asi dvě hodiny do kempu kousek nad Avignonem, ať v neděli nemusíme nikam daleko dojíždět a užijeme si jižní Francii.