Dnes jsme se rozhodli, že vyrazíme na poměrně známou pláž La Pelosa, na severozápadním cípu ostrova. Ráno kousek úkolů do školy, po snídani sedáme do auta a frčíme 80km za dalším poznáváním. Holky v autě na telefonu ještě procvičují matematiku.

Ostrov v této oblasti vypadá zase úplně jinak. Je hustý, jak jen pár kilometrů stačí k naprostým rozdílům v krajině. Přijíždíme k pláži a je nám jasné, že dneska to nebude na soukromé pláži😂 David vysazuje holky na vstupu na pláž a pokračuje hledat místo k zaparkování. Po chvilce si všímá, že na pláži kam jsme vyrazili je checkin a musí být rezervace, protože má omezenou kapacitu. Tu samozřejmě nemáme. Marťa zjišťuje kam jinam a je nám doporučená alternativa vedle - La Pelosetta. Ve finále nám to vůbec nevadí. Je to maličká pláž u skály, zlomek lidí. A navíc, fakt kousíček je ostrov se strážnou věží. Vydáváme se na průzkum. Bereme bojku s vakem, do ní telefon a hurá prozkoumat miniostrůvek a ulovit pár fotek🙂

Jediná nevýhoda je, že jsou tu kameny. Mezi nimi výjimečně ježek. Postupujeme tedy opatrně, abychom na nějaké nešlápli a nezkazili si závěr dovči. Vylézáme na břeh ostrůvku Isolotto della Pelosa a míříme k věži. Kolem jsou postavené věžičky z kamínků. Je to pěkné místo🙂 Dost nás překvapilo, že na tom ostrůvku rostl všude divoce😂

Vratili jsme se zpátky k pláži. Marťa skočila do auta pro boty do vody. Vyzbrojili jsme se brýlemi a šnorchli a vydali se šnorchlovat. Bylo to super místo na šnorchlování. Nejrůznější rybičky a jiné potvůrky. Vydrželi jsme to asi hoďku a půl. Pak holky že už je jim zima a tak jsme vylezli ven a zpátky se vrátili po břehu.

Ke sváče jsme si dali místní alternativu chipsů - takové tenké křupavé tortilly s olivovým olejem a bazalkou. Iza si jich pár vzala a šla si rachat nohy ještě do vody. A jak drobila, připlavalo asi 100 ryb. Tak jsme je tam všichni pak krmili a byla to docela legrace🙂

V půl 4 jsme to zabalili s tím, že se stavíme někde na jídlo na pozdější oběd. To byla dost naivní představa. Tady prostě oběd kolem 12 a pak kuchyně zavřené a prodáváme pouze kávičku a jiné nápoje. A nebo jsou restaurace zavřené úplně. 🤷‍♂️ Tak jsme čerpali z nějakých nouzových zásob co zbyly z předchozích dnů. Po cestě zpátky jsme zkoušeli ještě nějakou restauraci najít a tak jsme zajeli do Porto Tores (ošklivé, industriální město s ošklivým okolím), Castelsardo kde jsme byli před pár dny. Ale všude zavřené. Vzdali jsme to a vyrazili na ubytování dojíst těstoviny že včera😂

A hurá na pláž u ubytka (tam kde jsme dostali pokutu), na rychlou koupačku, kam nakonec vlezl jen David s Kájou, zapinkat si s míčem přes síť, aby i Iza mohla říct, že procvičovala beach přímo na pláži. A podívat se na krásný západ slunce🙂

A hurá hledat tu pizzu, k večeři😂 našli jsme a byla vynikající🙂 na ubytko jsme dorazili okolo půl 10, holky zapadly do pelíšku, Marťa něco málo připravila v rámci balení a šli jsme spát. Ráno vstáváme před 8 hodinou, abychom vyrazili směr Neptunova jeskyně.