Druhý den ráno jsme v posteli ještě dooslavili Marti narozky, dárek od Káji Marťa dostala už ten předem, od Izí a Davida až ráno. Pak nás přivítal krásný výhled na moře, o kterém jsme z předchozího večera neměli ani ponětí. Posnídali jsme na terase a koukajíc na moře a skalní město v dáli se rozhodli, že než bude tepleji, vyrazíme se tam podívat. 

Cesta byla cca 55 km a hodinka času. Místo zajímavé. Zaparkovali jsme v horní části města, zjistili jak funguje parkování přes EasyPark a vyrazili vzhůru na hrad. Po zaplacení vstupného 5€ za dospělého a 4€ za děti jsme si ho šli prohlédnout. Expozice byly věnované primárně tradičním proutěným výrobkům a klecím na rybolov, který je na Sardinii tradiční. 

Cestou k autu jsme okusili místní zmrzku, je vynikající 😂 A vyrazili směr pláž s tím, že se někde najíme. Chuť padla na pizzu a tak jsme dali cíl nějakou pizzerii. Po cestě jsme jeli kolem Elephant Rock, Izi se nechala obalamutit, že si bude moct sáhnout na slona. Kaja už ne 😂

Z první pizzerky nás vyhodili, že je jen pro ubytované v kempu, v druhé jsme nepochodili, protože pizzu dělají až večer. A ve třetí jsme si konečně sedli a vybrali skvělou pizzu. Při čekání na ni si holky udělaly nějaké věci do školy.

Po jídle jsme konečně vyrazili směr pláž Pultu Biancu. Bylo to kousek. Když jsme míjeli první parkoviště, bylo zavřené. Druhé vedlo kamsi náhoru a dle Mapy.cz bylo jedno přímo u pláže. Jeli jsme se tam podívat. Na parkovišti pár aut. Nic neobvyklého ikdyž vlála červená vlajka. Tak jsme zaparkovali a šli obhlédnout situaci. Vlny byly celkem velké, tak jsme jen blbli na kraji, protože do vody se nesmělo. Ale i tak to bylo skvělý. Fajn den na oslavu narozenin, na pláži s námi se všemi. ☺️🥰

Při odchodu z pláže jsme si dali sprchu převlékli se z plavek a při odjezdu nás čekala malá nepříjemnost - pokuta za okénkem - 29€. Ukázalo se, že černé čáry na zemi nebylo vyznačení parkovacího míst, ale zrušení těch bývalých. Po cestě domů jsme se stavili koupit něco k jídlu a zkusit se zastavit na Policia Locale to zkusit ukecat. Bohužel tam v půl 7 nikdo nebyl. Ale ještě se nevzdáváme 🙂

A večer si David dal Ichnusu, na kterou se těšil a Marta si dala skleničku vína, které jsme dostali na uvítanou. Sice jsme nenašli otvírák, ale nic co by vařečka a zatlačení špuntu do láhve nevyřešilo😂