Ráno si dopřáváme delší a vzhledem k tomu, že nemáme velké plány, tak se jdeme projít na vyhlídku. Po 40 minutách se nám ukazuje “kýčovitý” kopec posetý kvetoucími sakurami a třešněmi.

Mezi relativně malým davem lidí se nám daří dělat parádní fotky, po kterých se vracíme zpět uličkami Matsumota. Bereme batohy a vlakem (cca 2 hodiny) se přesouváme na jih do města Kofu.

Terezku po cestě naprosto uchvátila a pohltila sopka/hora Fuji, kterou máme v plánu objet autem a vidět jí z několika úhlů.

Naše ubytování je zase blízko nádraží. Naším plánem je půjčit si zítra auto, takže se vydáváme na lov autopůjčoven. Naše vyzkoušená Times Rental má uzavřenou pobočku - v Kofu změna na sdílená auta. Další 4 autopůjčovny, které v Kofu jsou, nás odmítají s tím, že mají vše vybookované. Jsme lehce frustrovaní, protože bez auta nám nevyjdou plány a asi bychom litovali té zrušené noci. Terezku nakonec napadla dobrá myšlenka - zeptat se na jinou pobočku. Jdeme tedy opět po autopůjčovnách zpět. Sklízíme úspěch v Orix Car Rental, kteří nám ochotně pomáhají rezervovat auto na pobočce vzdálené asi 20 min vlakem na jihu města. Sranda komunikovat přes Google překladač. Vše vyřízeno - zítra máme auto a dokonce ho můžeme vrátit u nádraží, takže nemusíme řešit přejezd.

Vynervovaní jdeme pozorovat západ na renovované pozůstatky hradu Kofu a jelikož máme hlad, hledáme něco k večeři. Už nás nebaví pebírat recenze na Googlu, a tak prostě jdeme do první restaurace, která vypadá dobře. Nikdo vevnitř není, kromě dvou servírek a kuchaře. Ani jeden z nich neumí Anglicky a jídelní lístky musíme překládat s Googlem. Bohužel japonštinu nepřekládá moc dobře, tak si vybíráme něco, co aspoň trochu dává smysl. Bylo to dost dobré! A adrenalin z neznáma tomu přidal trochu chuti.

Po návratu do hotelu oznamujeme, že se nám změnily plány a zůstaneme jen jednu ze dvou nocí. Škoda, bylo to sympatické, ale neměli jsme na výběr. Peníze postupně ubývají a ještě toho máme spoustu před sebou.