Ráno se budíme za sluníčka, dáváme müsli s mlékem a instantní kafe k snídani a vyrážíme autem na místo Boca da Corrida, odtud jsme už před pár dny vycházeli na Pico Grande. Dneska ale chceme dát okruh značený v mapách.cz jako VT. Má necelých 10km, což je ideální vzhledem ke Kubově patě (nebo alespoň to zkrátka není tolik) a převýšení necelých 600m, což taky jde.

Se zastávkou v obchodě pro kapesníčky a toaleťák jsme na místě lehce po desáté a vyrážíme. Okruh jdeme proti směru hodinových ručiček, což se ukazuje jako lepší, jelikož hory a údolí z rána ještě nejsou zahaleny mlhou, ale už vidíme mraky přicházet a je nám jasné, jak to bude vypadat odpoledne - stejně jako když jsme vyráželi později na Pico Grande a na vrcholku a po cestě zpět už jsme měli hustou mlhu.

Pohled z Boca Corrida
Začátek trasy VT s výhledy na Pico Grande

Trasa není tak hezky upravená jako trasy značené PR, místy je dost úzká, ale ani jedno nám nevadí a vklidu mírně stoupáme. Je to celkem pohodová cesta s výhledy do údolí a na protější vrcholky Pico Grande, Arieiro a další. Je hezky vidět i celá zavřená část trasy PR12 do Boca do Encumeada i samotná restaurace na tomto místě, kde jsme měli výborný oběd při našem výletu z Bica da Cana trasou PR17.

Výhledy na Pico Grande a další
Trasa VT - lepší část
Výhled do údolí a Boca da Encumeada

Na vecholku Chao dos Terreiros potkáváme dvojici chlápků středního věku, kteří jdou zjevně opačným směrem. Začínáme trochu klesat a následně potkáváme ještě starší pár jdoucí také proti nám. V další fázi si lehce zacházíme, protože mineme odbočku na naši trasu (vypadá jak rozbitá vrátka do výběhu pro krávy). Musíme se tedy trochu vrátit, mírně do kopce a vydat se tou správnou trasou, která nevypadá zrovna moc používaně - je dost zarostlá travou, fialově kvetoucími bodláky a bíložlutě kvetoucími vyššími květinami s drobnými kvítky, které jak později zjišťujeme pěkně žlutě barví naše černé kalhoty. No překonáváme ne moc příjemnou zarostou část a pak už je to ještě po úzké pěšině, ale ne už tolik zarostlé. Poslední cca hodinku jdeme opět po široké cestě pro terénní auta opět až k výchozímu bodu, kde si dáváme oběd - housku s máslem a sýrem. Mlha už se válí všude a výhledy moc nejsou. A to je jen lehce po druhé hodině odpoledne.

Zarostlá květinová část cesty
Bíložluté květiny, které barví
Fialová kvítka

Sedáme do auta a jedeme do naší osvědčené kavárny/ pekárny se jménem Padaria Pastelaria Ponto de Encontro v městečku Campanário. Dáváme si 2 kafíčka (capuccina) za 2,40€ - nejsou

nějaká úchvatně výborná, ale taková spíš průměrná a za velmi dobrou cenu! 


Podvečer a večer pak trávíme odpočinkově v kempu Terreiros.