Ráno se probouzime v kempu Le Grand Champ na kraji města Chamonix. Jednoduchý kemp, ale vše dostačující - teplé sprchy, toalety a pěkná prostorná místa na stání - to vše za 21€ (2 osoby ve vanu).
Děláme kafčo, dojídáme švestkový koláč, dobalíme batohy a opouštíme kemp. Z načtených informací víme, že blízko zastávky Le Prarion v Les Houches je neplacené parkoviště pro lidi, kteří jdou TMB. Místo vypadá dost vpohodě, jen je vjezd omezen pro osobní auta a menší vany (na začátku je brána, kterou se musí vjet), ale my se ještě vejdeme. Míst tu je ještě docela dost, jelikož už je konec sezóny a v následujících 14 dnech zavírá většina chat a některé kempy na trase.
Naše batohy váží se vším vším všudy cca 12 a 15kg. Máme s sebou každý 1,5l vody, nějaké snacky v podobě tyčinek, 2 pytlíky snídaňové směsi (asi 1200g) a 14 balení dehydratovaných jídel z decathlonu a adventure menu, k tomu stan Jurek, spacáky penguin, nafukovaci karimatku z decathlonu a skladaci karimatku husky, střední plynovou kartuši a set ešusu z forcampingu + trochu oblečení.
Terka jde v trailových botech (wild cross) Salamon a Kuba v pohorkach Dolomites. Vyrážíme k lanovce Bellevue, jelikož odpoledne se má přihnat silný déšť, takže chceme ušetřit pár kilometrů a výškových metrů na začátku. Lanovka jezdí každých 20 min. My přicházíme dobře, takže si kupujeme lístky (18€/os), jdeme si rovnou sednout a za chvilku vyrážíme ještě s dalšími 3 lidmi nahoru.
Využíváme WC u horní stanice a v 8:50 vyrážíme docela pohodlnou místy po dešti bahnitou pěšinou směrem k výhledu na ledovec De Bionnassay (Glacier de Bionnassay), který se nám zanedlouho ukazuje. Po prvních pár km začínáme stoupat do větrného sedla Col du Tricot, kde nasazujeme další vrstvu a začínáme klesat k reguge de Miage. Sestup je poněkud delší, než se shora zdá, nicméně podle výrazů lidí jdoucích opačným směrem, je stále příjemnější nežli výstup.
Kafíčko u chaty vynecháváme, protože před sebou máme ještě docela štreku. Pokračujeme tedy v cestě a začínáme opět stoupat. Výstup naštěstí nebyl tak dlouhý, ale i tak si dáváme pauzičku u lavičky s výhledy na Domes de Miage (jižní část masivu Mont Blanc) a dojídáme tousty a zeleninu z domova.
Pokračujeme kolem chaty Auberge de Truc a začínáme klesat do Les Contamines - místy jdeme lesní pěšinou, místy šťerkovou cestou. Ve městě kupujeme v obchodě 2 vody a pokračujeme směrem ke kempu, přičemž kousek před ním se zastavujeme a děláme k obědu první dehydrované jídlo.
Počasí stále docela drží a nás čeká poslední, ale nepříjemný poměrně strmý úsek stoupání lesem k refuge de Nant Borant, za níž se nachází první bivakovací místo. Procházíme kolem něj, o kus dál doplňujeme v pítku vodu a pokračujeme ještě dál k refuge de la Balme, kde nás už cca posledních 5 min cesty zastihuje déšť. Když přicházíme do bivaku, stojí tu už asi 5 stanů, takže hledáme vhodné místo a stavíme stan taky (ačkoliv by se správně měly stavit až po 19h).
Předpověď se plní a lehce po 17h začíná vydatně pršet. My už máme naštěstí postaveno a tak nejhorší přečkáváme ve stanu. Ve chvilce mírnějšího deště vybíháme k chatě, abychom zjistili, že jídlo nabízí už jen pro ubytované a tak si dáváme jen kafčo a pivo pod venkovním přístřeškem.
Pak se vracíme ke stanu a jdeme uvařit naše dehydrované jídlo, opět už za deště. Poslední výlez ze stanu na zuby a záchod, který je tu u bivaku veřejný (což je super! a je tu i pítko), byl ve finále kouzelný protože přestalo pršet a pomalu stoupaly mlhové mraky z hor.
První den tedy dopadl vlastně nad očekávání, jelikož jsme se bály, že promokneme na kost hned na začátku, což se nestalo🙏